文本歌词

Barová lavice - Hana Hegerová
Já bejvávala lavice
A co mám říkat samej plyš
A neznala jsem štěnice
A neznala jsem co je myš
Třpytila jsem se pozlátky
A věřila že nevyblednou
A těšila se na zadky
Které si na mě jednou sednou
Čtyřicet let jsem sloužila
V šedivém baru ve kterém
Se neustále snoubila
Absolutní tma se šerem
Ačkoli bylo docela maličko
Vidět v onom šeru
Já přece jenom viděla
A slyšela no na mou věru
Já pamatuju básníka
Kterej si na mě denně sedal
A kterej místo u mlíka
U kontušovky štěstí hledal
Kdybych já račte odpustit
Básníkem snad se mohla stát
Nedala bych si chvíli klid
A musela bych psát a psát
O hysterické blondýně
O muži s cizím dialektem
A o těch kteří jedině
Si umí pestřit život sektem
Kdybych já byla básníkem
Sepsala bych svou minulost
A za posledním puntíkem
Bych jednou provždy řekla
A nikdy víc bych nesedala
V šedivém baru ve kterém
Jak už jsem jednou předeslala
Se snoubila tma se šerem
Škoda že jsem jen lavice
A nemám špetku nadání
Já kdybych měla ambice
Pustila bych se do psaní
Žila bych jako pták
Byla bych veselá
Teď jsem však teď jsem však
Šedivá omšelá
Teď jsem však teď jsem však
Šedivá omšelá
Nesmějte se mi prosím vás
To víte moli prach a čas